Není snad den, abych nebyl dotazován na svůj názor k budoucímu vývoji cen nemovitostí. Přijde propad jejich cen? Jak bude velký? Mám své nemovitosti rychle prodat? Nebude rozumnější s koupí raději vyčkat?

V poslední době mám pocit, že se svět úplně zastavil a vlastně vůbec nic se v něm neděje. Tedy krom zpráv o pandemii a COVID-19. Média jsou plná různých informací a dezinformací o situaci u nás a ve světě, v rádii slyším slovo koronavirus snad v každém telefonátu o píseň na přání, sociální sítě jsou plná různých vtipů na toto téma a nikdo se nebaví o ničem jiném. Co je ale všude stejné, je všeobecně převažující strach a obavy. Ano, mediální „masáž“, která se na nás valí ze všech stran, má prostě neuvěřitelný vliv na nás všechny. Proto není divu, že pod tíhou tohoto tlaku a všude přítomného strachu, řešíme vlastní investice, majetek a obavy o propad jeho hodnoty.

Pojďme se tedy na chvíli zastavit a zamyslet nad budoucím vývojem realitního trhu.

Od půlnoci 16. března u nás platí omezení volného pohybu osob. Proto i já se snažím tohoto období využít ke věcem a činnostem, na které předtím zkrátka nebyl čas. Dotahuji marketingové resty, využívám různé formy on-line vzdělávání a mimo jiné sleduji názory různých známých osobností z řad ekonomů, marketingových odborníků, ale také realitních expertů, investorů a developerů. S mnohými osobnostmi, jejichž názoru si velmi cením, jsem si proto zatelefonoval, využil jejich home-office režimu a krátce je vyzpovídal.

V médiích se často poukazuje na paralelu s poslední krizí z roku 2008 a 2009. Nemá asi smysl se vracet k jejím příčinám. Její dopad způsobil všeobecnou makroekonomickou recesi a světová ekonomika čelila největšímu poklesu od Velké hospodářské krize ve třicátých letech 20. století. Vzrostla nezaměstnanost, došlo k výraznému snížení mezd. Ceny nemovitostí klesly v průměru o cca 15%. Různá situace byla samozřejmě ve velkých městech a zbytku ČR, odlišně tomu bylo u cihlových a panelových bytů či rodinných domů. To ale nyní není podstatné.

Příčin bylo několik, ale ty hlavní byly asi trojí.

  • První příčina souvisela s poklesem mezd a nezaměstnaností. Lidé měli zkrátka hlouběji do kapsy, což způsobilo nižší poptávku po nemovitostech. Dle mého názoru – podobný průběh očekávejme také v příštím období.
  • Druhou kapitolou byl nezdravý bankovní sektor, který sám o sobě byl výrazným hybným motorem tehdejší krize. Důsledkem bylo zvyšování úrokových sazeb, tudíž i financování nových nemovitostí bylo obtížnější. Oproti roku 2008 si troufám tvrdit, že jsme nyní o výrazný krok dál. Máme za sebou řadu opatření ze strany ČNB a náš bankovní sektor je dá se říct zdravý či ve výrazně lepší kondici. Samozřejmě očekávám, že banky budou obezřetnější v tom, komu budou poskytovat úvěry a budou přísnější ve schvalování úvěrů pro zaměstnance rizikovějších odvětví. Na stranu druhou vnímám velkou snahu na současnou situaci reagovat různými formami pomoci (odklad splátek atd.), čehož jsme v minulých dobách krize v letech 2000 či 2008 svědkem rozhodně nebyli. Proto zde jsem spíše optimistou, alespoň co do vlivu na vývoj cen nemovitostí.
  • Třetí příčinu spatřuji v poměru nabídky a poptávky. Bavme se na konkrétních příkladech. Mezitím co v roce 2008 při hledání konkrétního bytu např. 3+1 v Bohunicích bylo možné nalézt desítky nabídek, nyní pro stejný typ bytu nacházím k dnešnímu dni pouhé tři nabídky. Lokalitou to není, podobná situace je také v ostatních městských částech Brna a ne jinak tomu je v celé ČR. Dnešní karanténou to taky není, jelikož tento nedostatek nemovitostí ke koupi zde pociťujeme již několik let. A právě nízkou nabídku nemovitostí k prodeji osobně vnímám jako největší rozdíl mezi stávající situací na trhu v porovnání s rokem 2008. Ve svých úvahách bych měl samozřejmě zmínit ještě řadu dalších faktorů, které mohou cenu nemovitostí v příštím období ovlivnit. Velkou měrou ceny nemovitostí obecně určuje například development, čili cena novostaveb. A zde si troufám tvrdit (a názory odborníků z řad manažerů velkých developerských společností mi to potvrzuje), že náklady na výstavbu se v příštím období asi nesníží, proto nelze očekávat (až na konkrétní pobídky doprodeje již realizovaných projektů) žádný výrazný propad cen u novostaveb.

Zvýšení nabídky zřejmě nečekejme.

Komplikovaný proces výstavby a zdlouhavé povolovací procesy se jen tak nezmění. Snížení cen u novostaveb by snad přineslo pouze okamžité povolení několika velkých konkurenčních projektů s desítkami či stovkami bytů na jednom místě. A k tomu jsem spíše pesimista. Je ovšem otázkou, zda se pod vlivem spekulace na pokles ceny mnozí prodávající nerozhodnou s prodejem svých nemovitostí spíše posečkat a zda se i tak mizerná poptávka spíše ještě nesníží. Anebo pod tíhou finanční nouze dojde k nabídkám okamžitého prodeje mnohých nemovitostí i za cenu drobné ztráty? Nevím, to asi ukáže čas.

Co říct závěrem?

Sám nedokážu odhadnout, nakolik významný bude právě ekonomický dopad očekávané krize na cenu nemovitostí. Jestliže budou mít lidé míň peněz, nižší mzdy, v důsledku důvodných obav budou více šetřit, poptávka po koupi nemovitostí musí tudíž logicky klesnout. Naopak nabídka se asi nijak výrazně nezvýší. Proto i přes výrazný pokles poptávky bude nabídka vždy výrazně nižší oproti poptávce. A toto je závěr, na kterém jsem se prakticky jednoznačně shodl se všemi odborníky, se kterými jsem na toto téma diskutoval. Zkrátka očekávejme spíše stagnaci cen, případně drobnou korekci, nikoliv však razantní propad. Celou situaci pro vás budu samozřejmě bedlivě sledovat. Přes to všechno mějme na paměti, že ve stávající situaci jde stále jenom o hodnotu či cenu majetku. Historie ukazuje, že jakákoliv krize jednou skončí a každý případný propad cen je pouze dočasný. Slovy Dalajlámy: „Lidé obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby získali zdraví…“. Jakou cenu má tedy majetek v porovnáním s našim zdravím?

 

Ing. Jaroslav Šilhavík

jednatel